Do tohoto článku se mi moc nechtělo. Původně jsem měla v plánu zůstat anonymní. Ovšem nápad na převedení článku „Desatero krásy“ do praxe byl silnější než moje vrozená stydlivost. Rozhodla jsem se tedy sama na sobě demonstrovat, jak může pár detailů ovlivnit váš celkový vzhled.

Kvalita použitých fotografií je bohužel mizerná, ale fotila jsem v bojových podmínkách, tak mi to snad odpustíte.

Na procházku městem

Podívejte se na následující fotografie. Na první fotce je žena, kterou zřejmě na ulici přehlédnete. Má na sobě sportovní oblečení, zasmušilý výraz a není na ní nic zajímavého. Na druhém obrázku je usměvavá žena v ležérním oblečení, která působí upraveným dojmem. Mohlo by se zdát, že je mezi fotkami velký rozdíl, ale v podstatě není. Jen příprava na druhou fotku mi zabrala přibližně o čtvrt hodinky déle. Opravdu!

Představila jsem si, že mě čekají klasické pochůzky městem. Potřebuju zajít na poštu, koupit čerstvé pečivo a nějaké drobnosti v papírnictví. Venku je trošku ošemetné, ale přesto příjemné jarní počasí. Vyzkoušela jsem pro vás dvě varianty oblečení, ve kterých bych mohla vyrazit.

V čem je tak zásadní rozdíl?

Jako základ pro oba „outfity“ jsem zvolila obyčejné černé tričko s dlouhým rukávem a tmavě modré kalhoty. Tedy dva kusy oblečení, které nejsou ničím zajímavé. Jejich kombinace nepotěší ani neurazí a je možné ji doladit téměř jakýmkoliv způsobem. Toho jsem využila k tomu, abych vám s pomocí doplňků a svršků demonstrovala, jak moc se ve finále můžou dva outfity se stejným základem lišit.

 

Nad oblečením v prvním případě jsem vůbec nepřemýšlela. V druhém případě jsem se snažila vybírat ležérnější kousky, které jsou v podstatě univerzální, a které bych užila i v případě, že by základ outfitu vypadal jinak. Vyhnula jsem se módním výstřelkům, ačkoliv jsem se snažila, aby oblečení odpovídalo současným módním trendům.

Dokonce ani druhý příklad pro mě není úplně ideální. Nesluší mi tmavé barvy (černá už vůbec ne) a je pro mě lepší, pokud zůstávám u nižšího kontrastu. Také střih saka není úplně vhodný pro můj tvar postavy (o barvách i typech postavy si určitě povíme v následujících článcích). Přesto je výsledný efekt mnohem lepší než v prvním případě.

Začněme ale popořadě a projděme si krok za krokem rozdíly, které na fotkách můžeme najít.

Na prvním obrázku je vidět, že jsem moc neřešila vlasy. Jednoduše jsem je jen rozčesala a stáhla do obyčejného culíku přibližně uprostřed temene. Tento druh culíku není moc slušivý. Kvůli absenci jakýchkoliv doplňků nebo šperků na mě není nic, co by stálo za povšimnutí. Obličej působí unaveně a přísně.

Na druhém obrázku jsem si vlasy vyčesala do tzv. „ponny tail“ culíku, který je aktuálně trendy a navíc relativně maskuje fakt, že mám řídké a jemné vlasy. Aby culík působil upravenějším dojmem, vlasy jsem v rychlosti natočila kulmou. K tomu jsem si zvýraznila obočí a přidala doplňky – náušnice, hodinky, pásek a šátek kolem krku. Aktuálně móda velí zakasané vršky. Tričko tedy oproti první fotce putovalo do kalhot a tím se mi podařilo docílit modernější siluety.

Zima bývá obdobím, kdy většinou nabereme nějaké to kilo. U mě to znamená zejména vyvalené bříško. Nejen proto jsem se oproti prvnímu obrázku snažila o správné držení těla. A ejhle, bříško je hned menší!

Také jsem si řekla, že nebudu přehnaně praktická. Tenisky jsem vyměnila za kotníkové boty s menším podpatkem, ve kterých jsem schopná běžné popocházení zvládnout. Softshellová bunda na obrázku je sice moje zamilovaná, ale raději si ji šetřím na sport. Však k tomu také byla určena. Před případným jarním deštěm by mě sice ochránila lépe než růžové sako, ovšem já jsem se rozhodla, že chci vypadat přeci jen hlavně k světu a praktičnost si schován na túru do hor. Kdybych snad ale přeci jen nechtěla běhat po městě v podpatcích, můžu je pokojně vyměnit za tyhle parádní tenisky – hodí se mi i k saku, které má sportovnější střih.

Nakonec už jen stačilo vyměnit sportovní batoh za jeho městskou variantu, do které se mi stále vejde menší nákup, ale udělá podstatně větší parádu.

No a hlavně se v tom vystylovanějším outfitu usmívám, protože jsem sice ztratila 15 minut navíc přípravou, ale cítím se nesrovnatelně líp.

Tak co vy na to? Zkusíte to zítra také lépe?

Kolik mě to stálo

Mimochodem pokud by vás to zajímalo, za většinu oblečení na fotkách jsem dala pár korun. Nejdražšími položkami jsou softshellka (pořízená zejména na kolo) a hodinky, které jsem si už léta přála a letos je dostala k narozeninám. U městského batůžku ani náušnic cenu neznám, protože jsem obojí také dostala darem.

Jinak se částky pohybují přibližně takto:

Růžové sako – 100 Kč (second hand)

Kalhoty – 250 Kč (výprodej C&A)

Kotníkové boty – 300 Kč (Vinted.cz)

Růžové tenisky – 500 Kč (výprodej Street)

Šál – 150 Kč (výprodej Takko)

To jen tak pro pořádek, kdybyste se bály, že musíte za slušivé oblečení utrácet spoustu peněz. Ale o tom si blíž povíme zase někdy příště.

Máte nějaké připomínky k článku? Chcete se na něco zeptat? Budu se těšit na diskuzi v komentářích.