Druhy a vazby tkanin a úpletů: jaké jsou v nich rozdíly a jaký mají vliv na vlastnosti našeho oblečení

Materiál není ovlivněn jen tím, z čeho vzniká, ale také tím, jak je vyráběn a vázán. V několika minulých článcích jsme si představili různé druhy materiálů – přírodní, polopřírodní, vlněné, i ty syntetické. Díky dnešnímu článku se dozvíte, že existují dva základní druhy materiálů – úplet a tkanina, jaké jsou jejich podtypy, a jaký mají vliv na konečný vzhled oblečení.

Úplet versus plátno

Už jste se určitě setkali s takovými termíny jako „bavlněný úplet“ nebo „plátěné kalhoty“. Co přesně si pod tím ale máte představit? Mezi plátnem a úpletem je zásadní rozdíl v tom, jakým způsobem tyto materiály vůbec vznikají.

Tkanina vzniká tkaním na tkalcovském stroji. Při výrobě tedy dochází k proplétání nití mezi sebou. Jedny nitě jsou na tkalcovském stroji napevno natažené, další nitě se mezi nimi postupně provlékají. Vznikají tak pevné materiály, které nejsou samy o sobě pružné, pokud se do nich nepřimíchá nějaké elastanové vlákno.

Úplet (pletenina) naopak vzniká na pletacím stroji, kde se vzájemně proplétají očka nití. Úplety bývají samy o sobě pružné.

Oba typy materiálů se potom dělí na různé typy podle toho, jaký druh vazby se při jejich výrobě používá.

Tkanina a její druhy vazeb

U tkaniny rozlišujeme podle způsobu, jakým je tkaná, tři hlavní skupiny.

Plátnová vazba

Plátno je v podstatě nejjednodušší vazba tkaniny. Vzniká proplétáním nití 1:1. Poznáte ho tak, že vypadá z rubu i líce stejně. Takto tkaný materiál se (s výjimkou hedvábí) neleskne. Vyniká svojí pevností. Plátnová vazba se dál může dělit na: batist, popelín, ¨mušelín, tvíd, zefír a taft. Patří sem třeba i flanel, který vzniká česáním lícové strany u jednoduché plátnové vazby.

Kepr

Keprová vazba je provázána šikmými souběžnými řádky. Kepr bývá pružný, měkký a hřejivý. Není tak pevný jako plátno. Velmi často se tato vazba používá ke zpracování denimu. Keprové vazby se dělí dále na: tvíd, barchet, gabardén, loden a další.

Atlasová vazba

Atlasové vazby se dál dělí na atlas, satén, dyftýn, flauš, atd. Satén bývá často mylně označován jako druh materiálu. Ovšem jedná se pouze o označení vazby, která je velmi hustá a vytváří specifický „hedvábný“ lesk. Můžeme se tak setkat s bavlněným saténem, hedvábným saténem nebo i polyesterovým saténem, který se využívá například na levnější společenské oblečení.

Kromě těchto tří základních vazeb se můžete setkat ještě s termínem žakár.

Žakár

Žakár je vzorovaná tkanina. Vzor je vytvářen během tkaní tak, že se osnovní nitě, které jsou napevno na tkalcovském stroji, ovládají pomocí speciálního zařízení. Mohou se tak například stahovat k sobě. Tím vznikají různé plastické vzory na látce. Pokud je přidána nit v jiné barvě, mohou být tyto vzory i barevné. Mezi žakárové vazby patří například brokát, což je hedvábná tkanina se žakárovým vzorováním.

Úplet (pletenina) a jeho druhy

Také úplety se dál dělí na různé druhy podle způsobu pletení.

Jednolícní úplet

Také se vaše babičky při pletení oháněly termíny „hladce a obratce“? Právě to můžeme pozorovat u jednolícního úpletu. Z jedné strany je pleten hladce a má zatažená očka, z druhé strany jsou očka viditelná. Tato látka bývá tenčí a používá se často k výrobě triček, legín a všeobecně tenčích věcí.

Oboulícní úplet

U oboulícního úpletu jsou očka zatažena z obou stran. Nelze tak poznat, která je lícová a která rubová strana. Úplet bývá navíc silnější a tím pádem také těžší a teplejší. Proto ho lze často najít u zimního oblečení.

Teplákovina (výplněk)

Teplákovina je druh úpletu, který byl při pletení opatřen výplňkovou nití, aby byl materiál pružnější.

Pomohla vám série článků o materiálech, kterou jsme dnešním výčtem vazeb uzavřely? Máte k tématu nějaké dotazy nebo poznatky? Napište mi v naší FB skupině. 🙂