Chcete, aby vám bylo v zimě za všech okolností teplo i v mrazech? Vsaďte na vlnu! Dnes se spolu podíváme, jaké známe druhy, i na to, jak poznat kvalitní svetr. Potřebné informace nám přehledně shrnula Radka Knápek, která vám ráda zodpoví případné dotazy v naší FB skupině.
Vlna je přírodní materiál, vyrábí se ze zvířecí srsti. Má termoregulační vlastnosti, protože příroda na chudáky ovečky myslela, takže jejich vlna v zimě krásně zahřeje a v létě zase chladí. Navíc vlna hřeje i mokrá. Vlna se hodí pro alergiky a astmatiky, pro citlivou pokožku však může být nepříjemná, především při nekvalitním zpracování.
Všeobecně vlna špatně snáší rozdílné teploty, je dobré prát ji buď na speciální program na vlnu, nebo v ruce. Měla by se ždímat jen opatrně a sušit rozprostřená. Perte v jemných pracích prostředcích učených pro vlnu nebo v jemném šamponu.
Jaké druhy vlny známe
Vln je spousta druhů a jejich kvalita závisí na živočišném druhu, na plemenu i na zeměpisné poloze chovu.
Merino
Jemná ovčí vlna, která je příjemná, nekouše, hodí se pro alergiky, nemačká se a má samočistící vlastnosti (na vlně je maz, který z vláken nezmizí ani při praní a zabraňuje usazování nečistot). Prý je i léčivá.
Mohér
Vlna ze srsti angorských koz, hebká, jemná a přirozeně vlnitá. Mohér neplstnatí, je vhodným materiálem pro výrobu svetrů a zimních doplňků. Jelikož je mohér na pohled a omak podobný lidským vlasům, setkáte se s ním také u plyšových zvířátek nebo vlásků panenek.
Kašmír
Drahé kozí vlny z Himalájí. Jsou jemné, lehké, hřejivé, prestižní, hůře se udržují.
Výroba kašmírové vlny je nároční, vlna se nestříhá, ale vyčesává, někdy se srst pouze sbírá. Na jaře, když kozy línají a shazují zimní srst, drbou se o skály a místní pak sbírají chumáče chlupů. Z jednoho zvířete se získá jen kolem 100g použitelného materiálu. Domestikované kozy se v době línání vyčesávají, tam je výnos vyšší.
Srst kašmírové kozy má chlupy dvou druhů: dlouhé hrubé pesíky (až 20 cm dlouhé) a krátké jemné podsady (max 8-9 cm). Právě z podsady je nejkvalitnější materiál. Dobrý kašmír obsahuje minimální příměs pesíků, maximálně v jednotkách procent.
Čím se sráží cena kašmíru:
- Přimíchají se horší chlupy. Nejjemnější srst je pod bradou a na břiše. Horší srst je na zádech a na zadku. Může se použít podsada z celé kozy nebo se přidá hodně pesíků.
- Použijí se kratší chlupy. Čím delší chlupy, tím je příze kompaktnější, hladší, méně chlupatá (tzn. méně žmolkuje) a má stabilnější tvar. Čínské kozy mají podsadu kolem 3 cm, tzn. že se na kašmírový svetr moc nehodí.
- Kozy se chovají jinde než na horách. Když koze není zima, nevytvoří se jí dostatečně hustá a hřejivá podsada. Čínská stáda, chovaná v mírnějším klimatu, nedávají tak kvalitní kašmír.
- Přimíchají se levnější vlákna. Kašmír se může pančovat srstí z jaků či králíků.
- Místo česání se stříhá. Stříhání koz je zvykem v Íránu (kozy tam dávají hrubší kašmír), ale dnes už se rozšířilo i jinam. Získá se tak víc matroše, který se může prodat levněji, jenže jde o mix všech druhů srsti a pádem o nižší kvalitu.
- Šetří se při předení a pletení. Příze se udělá tenčí a pletenina řidší. Stabilita takového svetru je na prd a rychle ztrácí tvar.
Jak poznám v obchodě co kupuju:
Zkontrolujte cedulku, zda jde o 100% kašmír. Je to jako u všeho ostatního – lněné kalhoty, které mají 40% bavlny, ale výrobce jim říká lněné. Přijatelná směs by byla s hedvábím nebo kvalitní vlnou.
Dejte do svetru ruku – pokud ji vidíte, tak je matroš tenký. Svetr by měl být tužší a hned se vracet do původního stavu.
Přílišná hebkost je podezřelá, protože hrubý materiál se v továrnách změkčuje, a to narušuje strukturu vlasu a ten se pak lehko poškodí. Výrazná chlupatost také není dobrá. Sice je pak vlna příjemná na dotek, ale znamená to, že vlákno je kratší a tím pádem bude vypadávat a žmolkovat.
Kvalitní svetr bude z dlouhých chlupů, hladký a pevný. Svetr by neměl mít „zježené chlupy“, ted elektrostatickou vrstvu. I dobrý kašmír trochu žmolkuje, ale v obchodě by na svetru ještě žádné žmolky být neměly, pokud tam nevisí půl roku.
Ve finále ale i míň kvalitní kašmír je pořád teplý a příjemný materiál, který zahřeje. Zkusit můžete také second handy. Tam vidíte stav poté, co už ho někdo nosil, nebo co někde ležel delší dobu.
Cheviot
Ovčí hladká a lesklá vlna.
Crossbred
Vlna vznikla křížením plemen ovcí a je méně předvídatelná, její vlastnosti závisí od původu stáda.
Angora
Občas je termín angora používán k označení vlny z angorských koz. Ty ale poskytují mohér. Angorská vlna se získává stříháním srsti angorských králíků.
Samotné vlákno se ve složení na štítku moc nevyskytuje. Vlna je velmi jemná a lehká vlna díky dutým chlupům; míchá se s bavlnou nebo vlnou, aby byla pevnější a lépe odolala opotřebení. Angora se snadno elektrostaticky nabíjí, poznáte ji podle „chlupaté aury“.
Snadno se sráží a plstnatí, určitě nosit do čistírny. Pokud musíte prát doma, tak na šetrný jemný program na vlnu, v ruce pod 40 °C. Použijte aviváž! Bez ní se velmi snadno elektrostaticky nabíjí. Ždímejte v ruce přes froté ručník. Nevěšte, váha nacucané vody svetr vytahá.
Alpaka
Vlna ze srsti lamy alpaky. Kvalitní, jemná, podobná prachovému peří. Dělí se na dva druhy: dlouhé Suri a kratší Huacaya. Vlna z alpaky je levnější než z lamy vikuni.
Jehněčí vlna (lambswool)
Jedná se o vlnu z prvního stříhání jehněte, zhruba v jeho 6 měsících. Vhodná na jemnější výrobky, např. pro miminka.
Vlna z pižmoně (qiviut) severního
Vlna pocházející z drsných podmínek severní Kanady a Aljašky. Divoce žijícím zvířatům chovatelé vlnu nestříhají. Využívají jen sesbírané chuchvalce při línání. Eskymáci v současnosti začínají zakládat pižmoňové farmy. Vyrábějí oděvy s tradičními eskymáckými vzory.
Velmi kvalitní, trvanlivá, pevná, velice hřejivá vlna. Je měkčí než kašmír, neplstnatí a nemění svou velikost ani ve vodě. Po vikuní vlně je však druhou nejdražší.
Velbloudí vlna (camel)
Je velmi podobná vlně lamy. Většinou ji výrobci ponechávají v přírodním zlatohnědém odstínu, avšak existuje i barvená varianta. Z velbloudí vlny se vyrábí kabáty, svetry, z hrubších vláken koberce.
Vikuňa vlna
Ze srsti lam vikuňa. Vlnu chovatelé stříhají jen jednou za tři roky. Lamu ale musí nejprve odchytit v divoké přírodě. Vikuňa vlna je jednou z nejdražších. Za oblek nebo kabát z vikuní vlny zaplatíte i stovky tisíc korun.
Jaký máte vztah k vlně vy? Máte doma nějaký svůj zamilovaný hřejivý kousek? Rádi byste se ještě na něco zeptali? Budeme se na vás těšit v diskuzní FB skupině.
