Oblékáš se posledních 20 let více méně stejně? Potom je tenhle článek možná právě pro tebe!
Námětem k tomuhle článku se mi kdysi stala paní, kterou jsem náhodně zahlédla, když jsem projížděla na kole jednou vesnicí. Donutilo mě přemýšlet, proč některé upravené ženy, které se o sebe zjevně starají, stejně ve výsledku nepůsobí úplně dobře. Na své projížďce jsem totiž zahlédla velmi pečlivě upravenou ženu ve věku přibližně padesáti let, která si evidentně zakládá na svém vzhledu. Ovšem první, co mě při pohledu na ní napadlo, bylo to, že je jakýmsi přízrakem svého vlastního mládí. Proč? Protože je očividně věrná módě svého mládí!
Abys tomu rozuměla. V první chvíli jsem měla pocit, že jsem narazila na Peggy Bundovou ze seriálu Ženatý se závazky. Byla to obdivuhodně štíhlá žena, oblečená do přiléhavého oblečení – upnutého nátělníku a legín, přepásaná širokým opaskem a obutá do pantoflíčků na podpatku. A nepomáhal ani její účes ne nepodobný tomu, který nosila v seriálu zmíněná Peggy. Také tato paní měla vysoko a dozadu vyčesané delší vlasy a podtočenou ofinu. Stejně tak v líčení zůstala věrná svému stylu už od maturity.
Peggy Bundová (pinterest.com)
Podobných žen jsem v životě potkala už hodně. Vždy se jedná o hezky upravenou ženu, od které by se člověk mohl naučit důslednosti v péči o svůj zevnějšek. Ovšem celkový dojem vždy pokazí neaktuálnost jejího vzhledu. Obléká se, líčí nebo češe (nebo vše dohromady) pořád stejně už od svého mládí. A tím, že si ji snadno zařadíme do 70., 80. nebo v případě mladších ročníků do 90. let, zbytečně si v našich očích přidává roky navíc. Ačkoliv je to hezká a upravená žena, působí na nás pořád nějak „divně“, zastarale a nemoderně.
Nedlouho po tomto setkání jsem potkala pro změnu poměrně mladou holku, která byla možná v mém věku nebo i mladší (proto píšu „mladou holku“). První, co se mi vybavilo, byly fotky na titulní stránce Bravíčka. Měla jsem totiž před sebou hezkou a upravenou ženu, která jako by se přenesla v čase z přelomu milénia. Na hlavě měla tehdy tolik moderní platinovou blond podbarvenou černými prameny, riflové bokové zvonáče s výrazným páskem a k pásku ladící tričko.
Žena z roku 2000 (popsugar.uk, hellomagazine.info)
Opět působila jako přízrak minulosti a přesto, že byla upravená a určitě do svého vzhledu investovala hodně času, výsledný dojem nebyl dobrý.
A tyhle dvě ženy mě dovedly k další úvaze, že v menší míře vidím něco podobného vlastně velmi často. Občas potkám někoho, kdo si stále líčí oči modrými linkami, používá konturku tmavší než rtěnku, nosí stále stejný naondulovaný účes už dvacet let, odmítá se vzdát své oblíbené kožené kabelky, ačkoliv už vyšla z módy skoro před dvěma dekádami a podobně. A potom mi došlo, že si to člověk možná někdy ani neuvědomuje. Prostě dělá něco, na co je zvyklý, a vůbec ho nenapadne přemýšlet nad tím, že to v dnešní době může působit zvláštně.
Zkus se zamyslet, jestli také nemáš stále v šatníku něco, co už by tam dávno být nemuselo, nebo jestli nejsi náhodou nalíčená nebo učesaná stejně jako na své maturitní fotce. Velmi často vytáhneme něco nemoderního také na různé společenské události, pokud na ně nejsme příliš zvyklí chodit. Máme pocit, že nemá cenu kupovat si něco nového kvůli jedné akci. Proto často na plesech nebo svatbách můžeme vidět plejádu nepadnoucích obleků, nemoderních lodiček, šatů z lesklého polyesterového saténu a podobně.
A jaké nemoderní kousky vídám v ulicích v posledních pár letech? Možná ani nespadají tak hluboko do historie, ale aktuální už také nejsou!
Třeba nízké kotníkové boty, baleríny s kulatou špičkou nebo/a klínkem, slimky zastrčené do kozaček, nebo klasický upnutý kardigan s malými knofličky.
Tak co, je něco, co děláš celé roky stále stejně? Nebo se snažíš, aby tvůj zevnějšek působil aktuálním dojmem?
